Martina Novotná

Nástěnná malba pro Státní vědeckou knihovnu v Hradci Králové (2008)

Evoluce forem - nástěnná malba

Návrh nástěnné malby vznikal postupně, a to jak na základě zkušeností, tak i intuitivního bádání nad prázdnou stěnou v interiéru. Protože prostor pro malířskou práci je na stěně mnohem větší než na napnutém plátně, je tím umožněn také větší rozmach: malba může "kořenit" při zemi, připravovat se k růstu, a nechat tvary volně vytrysknout a přerůst třeba až někam za roh.

Princip připomínající růst se mi při malování na stěnu osvědčil : zpočátku nechat buňky zmnožit se, vytvořit energii tušeného, jako je předjaří v přírodě, nechat tvary volně plynout. Také si všímat struktury podkladu, nepatrných trhlin, které naznačí směr růstu. Proto je návrh ve skice spíše přibližný, protože samotná realizace počítá právě s takovými vlivy, světlem, barvou podlahy.

Malba bude rozdělena do tří pater, což mě inspirovalo k abstraktnímu zobrazení tří "světů" : nerostného, rostlinného, a světa volných forem - myšlenek. Dobře se mi vždy pracovalo s šestihranem, který ve svých variacích a dělením na trojúhelníky představuje jakousi základní "buňku". V dolním patře je to šestihranný krystal, který se množí, rozrůstá , koncentruje nebo nabývá na objemu. V patře prostředním krystal "ožívá", jeho stěny jsou pružné, stává se buňkou, ohebnou rostlinou, živoucím květem. Horní patro vzniklé formy jakoby archivuje, ukládá do knih, dvojlistů, krychlí.

Tím malba rezonuje s funkcí knihovny, která soustředěné množství informací poskytuje čtenářům jako inspiraci, "návod" k tvorbě, životu. Stejně tak možná svět neviditelných myšlenek poskytuje návod k tvoření, vzniku živých či neživých forem. Proto mu náleží nejhořejší patro malby, které dvě spodní patra zároveň ovlivňuje , a zároveň z nich vychází...

MgA. Martina Novotná